Uvažujete o využití kvalitativní komparativní analýzy (QCA) pro evaluaci vašeho projektu, ale máte pochybnosti o její užitečnosti? Popřípadě se obáváte složitosti metody a nedostatku informací o její aplikaci při evaluacích? Je pravda, že QCA nepatří mezi nejpoužívanější ani nejednoduší evaluační metody. Na druhou stranu poskytuje poznatky o kauzálním působení intervence, které prakticky nelze získat pomocí tradičních evaluačních metod. I proto vzrůstá její obliba mezi evaluátory. QCA se věnuje i článek Alrika Thiema Conducting Configurational Comparative Research With Qualitative Comparative Analysis v aktuálním čísle American Journal of Evaluation (AJE).
Alrikovu práci sledujeme již nějaký čas a v minulém roce jsme s Markétou měli možnost poznat jej i osobně na workshopu ke QCA, který pořádal spolu s dalším předním expertem na konfigurativní metody Michaelem Baumgartnerem (tvůrcem Coincidence Analysis). Alrik vyvinul modul QCApro pro statistický program R a v posledních letech publikoval několik zásadních článků o QCA. Mimo jiné předložil teoretický i empirický důkaz, že v rámci QCA je možné pracovat pouze s řešením využívajícím minimální počet předpokladů (tzv. parsimonous solution).
Co to ale vlastně kvalitativní komparativní analýza je?
Jedná se o relativně nový výzkumný přístup vyvinutý koncem 80. let Charlesem Raginem. Jeho integrální součástí je nejenom analýza dat, ale i specifický způsob jejich sběru, resp. generování. V užším pojetí QCA jako metody se odkazuje na konkrétní analytické techniky a algoritmy. Obecně vychází QCA z teorie množin a slouží pro zkoumání kauzálních vztahů pomocí systematického srovnání případů. Ty jsou chápány jako kombinace podmínek vedoucích k určitému výsledku, jejichž minimalizace na nezbytné a dostačující podmínky umožňuje vysvětlit zkoumaný fenomén.
Z politické vědy se QCA postupně rozšířila do dalších společenskovědních oborů a v posledních letech stoupá zájem o metodu také mezi evaluátory, a to i v České republice. Přitažlivost QCA pro evaluátory spočívá nejen v často zdůrazňované možnosti analyzovat malý počet případů (řádově jednotky až desítky). Mnohem důležitější je fakt, že QCA může objasnit, za jakých podmínek dochází k (ne)úspěchu hodnocené intervence a tím přispívat k lepšímu pochopení mechanismů jejího působení. Velmi tak zapadá do pozitivního přístupu k evaluaci, který upřednostňuje učení před kontrolou a který chceme prosazovat zde na evaluuj.cz.
Kde hledat další informace o QCA?
Obecných návodů pro aplikaci metody v sociálních vědách existuje celá řada. Mezi nejzdařilejší patří kniha Carstena Schneidera a Claudia Wagemanna z roku 2012 Set-theoretic methods for the social sciences: a guide to qualitative comparative analysis. Pro evaluátory potom doporučujeme samozřejmě články Alrika Thiema (popř. jeho knihu z roku 2013) a dále texty Barbary Befani. Ta v minulém roce vydala podrobný a volně dostupný manuál pod názvem Pathways to change: Evaluating development interventions with Qualitative Comparative Analysis (QCA). V nejbližší době také vyjde její článek v AJE Qualitative Comparative Analysis as an Evaluation Tool: Lessons From an Application in Development Cooperation (spoluautorky Valérie Pattyn a Astrid Molenveld). Užitečné informace lze také nalézt na stránkách Centre for Development Impact.
Konkrétní dotazy k metodě samozřejmě můžete zasílat i skrze náš kontaktní formulář.
Martin
4 reakce na „Využití kvalitativní komparativní analýzy (QCA) v evaluacích“
Příklad využití QCA můžete najít v mém příspěvku o evaluaci projektů směřujících na prevenci kriminální recidivy z poslední evaluační konference MMR-NOK v listopadu 2017, který je k prohlédnutí zde: http://prezi.com/szxftfxqfhpm/?utm_campaign=share&utm_medium=copy
QCA je obzvláště silný nástroj v kombinaci s metodou Process tracing, kdy QCA je ideální nástroj pro volbu jednotlivých případů pro hlubší zkoumaní pomocí PT. Vztah QCA a PT je dobře vysvětlen v článku Schneider, Carsten Q. and Rohlfing, Ingo. 2013. Combining QCA and Process Tracing in Set-Theoretic Multi-Method Research. Sociological Methods & Research. 2013, Vol. 42, 4. DOI: https://doi.org/10.1177/0049124113481341.
Díky, zajímavá prezentace. Kombinace PT a QCA je určitě relevantní … už proto, že QCA zas tak „kvalitativní“ není a PT může přinést hlubší znalost případu/ů. V tomto kontextu doporučuji článek Dereka Beache z tohoto roku. Ten se k propojení staví kriticky, resp. upozorňuje, že je to (jako ostatně vždy) „něco za něco“.
Beach, D. (2017). Achieving Methodological Alignment When Combining QCA and Process tracing in Practice. Sociological Methods & Research, 0049124117701475. https://doi.org/10.1177/0049124117701475
Dobrý den, ráda bych se dozvěděla, jaký typ evaluace by bylo vhodné zvolit pro projekt, který se zabývá pilotním testováním nadefinovaného postupu/sledu aktivit pro adolescenty v duševní tísni, který bude řešit jejich potřeby (typově: poradenství, psychoterapie, psychohygiena, pobyty s terapeutickou náplní a náplní psychohygieny, edukace jejich rodičů v oblasti zacházení s dítětem s duševním onemocněním, peer-programy, aktivity pro aktivizaci členů komunity lidí s duš.onem. z vnitřku, aktivity na podporu psychické odolnosti, sexuální důvěrnictví). Cílem projektu bude zlepšení duševní pohody účastníků projektu, kteří budou spadat do pilotního testovaného vzorku, posílení jejich duševního zdraví, posílení kompetencí jejich rodičů v péči o ně.
Byla by pro takový typ projektu vhodná např. QCA?
Dále by mne zajímalo, zda můžete poskytnout experta financovaného na DPP?
Děkuji.
Dobrý den, děkuji za dotaz. Na základě takto krátkého popisu je obtížné posoudit vhodnost konkrétní metody. Obecně jsou cíle zaměřené dopadově (spíše než na pochopení mechanismu působení intervencí), takže se zdá být vhodnější kontrafaktuální evaluace. Zároveň vypadá projekt dosti komplexně (různé typy intervencí, různé cílové skupiny, resp. jejich obtíže) a pokud potřebujete od evaluace lepší vhled do jednotlivých komponent intervence a jejich potenciální synergie, volil bych přístup realistické evaluace. V jeho rámci je potom možné provést QCA (i když tam metodologicky přímo nespadá). Každopádně by bylo potřeba probrat v rámci konzultace cíle evaluace a podle toho volit přístupy a konkrétní metody (a případné experty, kteří se daným metodám věnují).