Využití kvalitativní komparativní analýzy (QCA) v evaluacích

Uvažujete o využití kvalitativní komparativní analýzy (QCA) pro evaluaci vašeho projektu, ale máte pochybnosti o její užitečnosti? Popřípadě se obáváte složitosti metody a nedostatku informací o její aplikaci při evaluacích? Je pravda, že QCA nepatří mezi nejpoužívanější ani nejednoduší evaluační metody. Na druhou stranu poskytuje poznatky o kauzálním působení intervence, které prakticky nelze získat pomocí tradičních evaluačních metod. I proto vzrůstá její obliba mezi evaluátory. QCA se věnuje i článek Alrika Thiema Conducting Configurational Comparative Research With Qualitative Comparative Analysis v aktuálním čísle American Journal of Evaluation (AJE).

Alrikovu práci sledujeme již nějaký čas a v minulém roce jsme s Markétou měli možnost poznat jej i osobně na workshopu ke QCA, který pořádal spolu s dalším předním expertem na konfigurativní metody Michaelem Baumgartnerem (tvůrcem Coincidence Analysis). Alrik vyvinul modul QCApro pro statistický program R a v posledních letech publikoval několik zásadních článků o QCA. Mimo jiné předložil teoretický i empirický důkaz, že v rámci QCA je možné pracovat pouze s řešením využívajícím minimální počet předpokladů (tzv. parsimonous solution).

Co to ale vlastně kvalitativní komparativní analýza je?

Jedná se o relativně nový výzkumný přístup vyvinutý koncem 80. let Charlesem Raginem. Jeho integrální součástí je nejenom analýza dat, ale i specifický způsob jejich sběru, resp. generování. V užším pojetí QCA jako metody se odkazuje na konkrétní analytické techniky a algoritmy. Obecně vychází QCA z teorie množin a slouží pro zkoumání kauzálních vztahů pomocí systematického srovnání případů. Ty jsou chápány jako kombinace podmínek vedoucích k určitému výsledku, jejichž minimalizace na nezbytné a dostačující podmínky umožňuje vysvětlit zkoumaný fenomén.

Z politické vědy se QCA postupně rozšířila do dalších společenskovědních oborů a v posledních letech stoupá zájem o metodu také mezi evaluátory, a to i v České republice. Přitažlivost QCA pro evaluátory spočívá nejen v často zdůrazňované možnosti analyzovat malý počet případů (řádově jednotky až desítky). Mnohem důležitější je fakt, že QCA může objasnit, za jakých podmínek dochází k (ne)úspěchu hodnocené intervence a tím přispívat k lepšímu pochopení mechanismů jejího působení. Velmi tak zapadá do pozitivního přístupu k evaluaci, který upřednostňuje učení před kontrolou a který chceme prosazovat zde na evaluuj.cz.

Kde hledat další informace o QCA?

Obecných návodů pro aplikaci metody v sociálních vědách existuje celá řada. Mezi nejzdařilejší patří kniha Carstena Schneidera a Claudia Wagemanna z roku 2012 Set-theoretic methods for the social sciences: a guide to qualitative comparative analysis. Pro evaluátory potom doporučujeme samozřejmě články Alrika Thiema (popř. jeho knihu z roku 2013) a dále texty Barbary Befani. Ta v minulém roce vydala podrobný a volně dostupný manuál pod názvem Pathways to change: Evaluating development interventions with Qualitative Comparative Analysis (QCA). V nejbližší době také vyjde její článek v AJE Qualitative Comparative Analysis as an Evaluation Tool: Lessons From an Application in Development Cooperation (spoluautorky Valérie Pattyn a Astrid Molenveld). Užitečné informace lze také nalézt na stránkách Centre for Development Impact.

Konkrétní dotazy k metodě samozřejmě můžete zasílat i skrze náš kontaktní formulář.

Martin