Text vznikl pro blog České evaluační společnosti. Dovolte mi začít tento příspěvek osobním příběhem. Tématem evaluací se zabývám od roku 2005, kdy jsme spolu s kolegou Arnoštem Veselým připravovali knihu Analýza a tvorba veřejných politik: Přístupy, metody a praxe. Jednou z kapitol byla i evaluace, která mě natolik „chytla“, že jsem se jí začal hlouběji…
Štítek: učící se organizace
Tým evaluuj.cz bude školit pracovníky ministerstev a krajských úřadů v evaluačních přístupech a metodách. První kurz pro evaluátory z oddělení evaluací Ministerstva práce a sociálních věcí proběhne již v koncem května, další kurzy pro MPSV a Ministerstvo pro místní rozvoj jsou potom plánované na září. Cílem kurzů je seznámit účastníky s teorií a praxí evaluace…
Evaluace je tak trochu nechtěným dítětem české veřejné politiky a strašákem všech, kdo se pokoušejí něco změnit. Důraz na ni v současném programovém období je dalším důkazem, že EU nás tlačí do něčeho, co vůbec nepotřebujeme. Vždyť veřejné programy běží, čerpáme a naplňujeme indikátory! Tak proč financovat a provádět složité výzkumy, které příjemcům pouze komplikují práci?…