Základní oporou manažerů při sledování průběhu evaluace je plán evaluace, kterému jsme se věnovali v předchozím kroku. Pokud je dobře zpracovaný, vyčteme z něj co, kdy, s kým a za jakých podmínek bude evaluátor realizovat v procesu sběru dat, způsoby reportování o průběhu a výsledcích evaluace, možná rizika i způsob řešení vzniklých problémů.
Kontrolou plnění evaluačního plánu ale role manažera projektu při evaluaci nekončí. V jejím průběhu je také hlavním prostředníkem komunikace evaluátora s projektovým týmem, případnými řídicími články a partnery projektu, cílovou skupinou a dalšími aktéry zapojenými do evaluace.
Komunikace v průběhu evaluace
Zejména v případě rozsáhlejších nebo dlouhodobých evaluací je vhodné zpracovat jako součást nebo přílohu plánu evaluace komunikační plán. Tento plán specifikuje jak často a jakým způsobem (osobními schůzkami, periodickými elektronickými reporty, průběžnými evaluačními zprávami) spolu evaluátor a manažer evaluace/projektu budou komunikovat o vývoji evaluace, plnění evaluačních úkolů a evaluačních zjištění. Obsahuje také komunikační postupy zaměřené na další příjemce evaluace – např. řídicí články projektu, partnery projektu, orgány veřejné správy apod.
Z naší dosavadní praxe víme, že prakticky všechny evaluace projektů ve svém průběhu čelí menším či větším neočekávaným metodologickým, logistickým, technickým, etickým, interpretačním, komunikačním a jiným problémům. Řeší se samozřejmě až ve chvíli, kdy je identifikujeme, ale zejména při větších evaluacích se vyplatí mít předem, např. ve smlouvě s interním nebo externím evaluátorem (viz krok 3) nebo v plánu evaluace (viz krok 5), stanovený postup pro jejich řešení.
Výstupy: Průběžné evaluační zprávy; Revidovaný plán evaluace